Collegium 1704 představilo v Barokním divadle operu Le Cinesi

11 / 08 / 2026

Barokní divadlo českokrumlovského zámku rozezněla Gluckova opera Le Cinesi (Číňanky) v podání předního světového barokního soboru Collegia 1704 pod vedením Václava Lukse. Le Cinesi patří k dílům, jejichž přitažlivost nespočívá pouze v hudbě samotné, ale také v mimořádně bohatém kulturním a historickém kontextu jejich vzniku. Vznikla v prostředí aristokratické společnosti poloviny 18. století – světa salonů, dvorských slavností a divadelních experimentů, v němž byla opera nejen uměním, ale také reprezentací vzdělanosti, vkusu a společenské prestiže. Hudební divadlo zde plnilo významnou společenskou i politickou funkci.

Text opery napsal významný italský básník a dvorní libretista Pietro Metastasio, nejvlivnější autor operních libret své doby. Jeho texty se staly doslova evropským fenoménem – zhudebňovali je téměř všichni významní skladatelé 18. století a po desetiletí určovaly podobu opery seria na dvorech od Lisabonu až po Petrohrad.

Libreto vzniklo již roku 1735 pro vídeňský císařský dvůr a již při svém uvedení se stalo mimořádnou společenskou událostí. Hudbu tehdy složil Antonio Caldara a představení tehdy mělo ryze soukromý charakter.

Po dvaceti letech se Metastasiovo libreto dočkalo nového zhudebnění od Christopha Willibalda Glucka. Jeho verze Le Cinesi zazněla roku 1754 při velkolepých slavnostech pořádaných na zámku Schlosshof princem Josefem Fridrichem Sasko-Hildburghausenským na počest císařského páru.

Gluckova opera zároveň vznikla v období významných proměn evropského hudebního divadla. Přestože je ještě pevně zakotvena ve světě vrcholného baroka a metastasiovské operní tradice, lze v ní již rozpoznat skladatelovu snahu o větší dramatickou přirozenost, výrazovou úspornost a těsnější propojen hudby s dějem.

Díky promyšlené kombinaci divadelní hry, hudební stylizace a kulturní symboliky překračuje Le Cinesi hranice běžné dvorské zábavy. Za lehkostí a elegancí se skrývá pozoruhodně inteligentní úvaha o podstatě divadelního umění, o proměnlivosti lidského vkusu i o tom, jak různými prostředky lze na jevišti vyjádřit stejné lidské emoce.

Foto: Libor Sváček, fotogalerie ZDE.