O vroucí zahájení letošního ročníku se v pátek 16. července postaralo nejen počasí, ale především jedinečný zjev operního světa, tenorista s diamantovým hlasem a neobyčejným charismatem José Cura. Jeho osobitý recitál se výrazně zapsal do dějin festivalu i do paměti všech jeho návštěvníků. José Cura totiž předvedl brilantní pěvecký výkon a navíc svou neformálností a otevřeností k publiku připravil všem skvělý zážitek, a to i při repríze svého vystoupení, kdy extrémní horko vystřídal naopak na červenec nebývalý chlad. Rozmary počasí poznamenaly i druhý koncert festivalu – pokračování úspěšného muzikálového projektu Noc na Broadway – který zajiskřil mezi kapkami deště. Výteční zpěváci a populární melodie však dokázaly návštěvníky strhnout a ti se skutečně dobře bavili.
Druhý víkend byl laděn operně i jazzově. Počasí potrápilo rovněž provedení Mozartovy opery Don Giovanni, kterou festival připravil v koprodukci s Jihočeským divadlem a která se oproti plánům z poloviny musela přesunout z Otáčivého hlediště do Zámecké jízdárny. Krása titulu, vynikající obsazení a hudební nastudování však posluchače nadchlo i bez kulis zámecké zahrady, a tak se ani koncertní provedení nesetkala s neúspěchem. Milovníky jazzu přilákalo naopak vystoupení famózního australského multi-instrumentalisty Jamese Morrisona, který doslova rozžhavil publikum Pivovarské zahrady svým dech beroucím pojetím známých jazzových standardů.
Vrchol dokonalosti interpretačního umění i objevnost dramaturgie nabídl MHF Český Krumlov svým návštěvníkům dne 31. července koncertem ikony soudobé houslové školy, žijící legendy řadící se již nyní po právu do zlatého fondu světových houslistů, Lotyše Gidona Kremera a jeho vynikajícího smyčcového orchestru Kremerata Baltica. Mohutný, sytý a hebký zvuk komorního tělesa, jež Kremer sestavil před třinácti lety s cílem podpořit kulturní rozvoj pobaltského regionu, doplněný o delikátní virtuozitu a technickou brilanci hry Kremera samotného se rozezněly v neotřelém repertoáru a staly se klasickým vrcholem nejen letošního ročníku.
Po vrcholném uměleckém požitku přišel na řadu požitek gastronomický. Tradice hudebně-gastronomických večerů totiž v sobotu 7. srpna pokračovala v podmáčené Pivovarské zahradě Mexickým večerem. Barevná ponča, široká sombrera, muži s černými kníry, ženy s pestrými květy vetkanými do vlasů, latinskoamerické rytmy a vybrané speciality z oblasti gastronomie… to vše nabídlo populární zpestření koncertní řady festivalu.
Gejzír jadrné hudby z Ruska, Rumunska, Maďarska a dalších slovanských zemí společně s Cikánskými melodiemi Pabla de Sarasateho nebo Šavlovým tancem Arama Chačaturjana poté rozehrál další z barev na pomyslné žánrové duze letošního ročníku. Náš přední houslista Pavel Šporcl do Českého Krumlova letos přivezl své živelné vystoupení s rómskou cimbálovou kapelou Romano Stilo a před zraky více než sedmnácti stovek diváků se tak reprízy dočkal jeho úspěšný projekt Gipsy Way.
V sobotu 21. srpna pak geniální izraelský houslista Vadim Gluzman uchvátil svým pojetím Čajkovského Houslového koncertu D dur publikum závěrečného koncertu MHF Český Krumlov takovým způsobem, že „standing ovations“ následovaly spontánně takřka ihned po doznění posledního tónu skladby, a dovedl tak do vítězného finále celý 19. ročník festivalu. Bylo by však chybou nezmínit se o řadě komorních koncertů, které se za účasti převážně předních českých umělců konaly v Maškarním sále a jak šňůra perel dozdobily bohaté hudební menu letošního ročníku festivalu.
19. ročník zkrátka dokázal nadchnout mistrovskými uměleckými zážitky i odlehčeně pobavit a posunul si opět laťku o něco výše. Na mysli tedy tane otázka, jaký bude 20. ročník festivalu? To je zatím překvapení, ale vězte, že bude nač se těšit a že na umělecky velkolepé festivalové oslavy vstupu do třetí dekády bude nejen Český Krumlov dlouho vzpomínat…
