
Prezident České republiky pan Václav Klaus ve svém úvodním projevu festival ocenil slovy:
„Je třeba říci, že pro mnohé z nás a nejenom pro nás zde přítomné, ale pro celou českou i mezinárodní veřejnost polovina července znamená Krumlovský mezinárodní hudební festival. Myslím, že se shodujeme v tom, že se organizátorům, městu, sponzorům a samozřejmě vystupujícím umělcům podařilo za 19 let vytvořit velmi kvalitní festival. Nevím, jestli je devatenáct let málo nebo hodně. Když vezmeme průměrné stáří krumlovských domů, tak je ten festival strašně mladý. Mnozí z nás jsme zváni na celou řadu dalších mezinárodních hudebních festivalů, které v České republice rostou jako houby po dešti. Myslím však, že všichni musíme férově přiznat, že tento se stále drží na špičce. Vím, že se teď na mne urazí v Litomyšli a na manželku v Kutné hoře, Luhačovicích, Hukvaldech a nevím, kde ještě, ale myslím, že to bylo správné říci.“
Přání předsedy představenstva a generálního ředitele Kooperativa pojišťovny, a.s., VIG pana Martina Diviše:
…Dovolte mi, abych nejen jménem Kooperativy, ale i jménem všech partnerů, kteří v minulosti i současnosti stáli u krumlovského festivalu, poděkoval organizátorům i všem umělcům za to, že festival za 19 let působení dovedli do stádia, kde je. Já pevně souhlasím s panem prezidentem, že těch 19 let můžeme vidět z různých pohledů, ale Kooperativa má tu čest už téměř od začátku stát u krumlovského festivalu a vidět, kterými těžkými obdobími si prošel, a i když procházíme krizí a ať to nazveme jakkoli, tak je tady plno kulturních akcí, a to nejenom hudebních, které vznikají s velikou pompou a s velikou okázalostí a druhý, třetí rok už na trhu nejsou. Jestli něco tomuto městu a tomuto festivalu přeji, tak aby bez ohledu na měnící se managementy firem, bez ohledu na měnící se politické garnitury lidé podporovali to co je správné., bez ohledu na to jestli to měl rád nebo neměl rád můj předchůdce. Jestli se takto budeme ke správným věcem stavět, tak budeme budovat tradice v této zemi a moc bych si přál, aby Český Krumlov k tomu patřil a aby těch 19 let z pohledu dalších generací bylo jen krátkou dobou. Dámy a pánové, čeká nás několik týdnů, já věřím, že krásné hudby, v krásném prostředí Českého Krumlova, vám všem přeji, ať si to společně užijeme a navážu na pana starostu a přeji si, aby přízeň tomuto festivalu zachovalo nejen to hvězdné nebe, ale i to nebe nad námi. Potřebujeme to, díky. Ať se Vám tady líbí.
Luboš Jedlička, starosta města Český Krumlov uvedl:
…. Setkáváme se již tradičně při zahájení Mezinárodního hudebního festivalu a moc mě těší, že za devatenáct let existence festivalu se vyšplhala na špičku evropských kulturních akcí. Rád bych z tohoto místa poděkoval Vám vzácným hostům za Vaši účast na festivalu, a také bych poděkoval umělcům za jejich mimořádné koncerty a vystoupení. Mé poděkování rovněž patří partnerům za jejich podporu, protože bez ní by festival nemohl v České Krumlově existovat. V poslední řadě i dovolte, abych poděkoval organizátorům – společnosti Auviex za to, že festival se koná právě zde v Českém Krumlově. Mezinárodní hudební festival Český Krumlov a město Český Krumlov mají ve svém názvu, tak jak již vyplývá z jejich názvu, mají k sobě velmi blízko a já jsem rád, že existují společně od roku 1992 a já jsem rád, že se v posledních dvou letech město stalo hlavním partnerem festivalu. Pro naše město je velkou ctí, že může být spojováno s takovými hvězdami, jako jsou Renée Fleming, José Cura, Pavel Šporcl, James Morrison a mohl bych mluvit o dalších. Věřím, že hvězdné nebe nám zachová přízeň a že návštěva Českého Krumlova a MHF Český Krumlov zůstane a bude synonymem moc příjemných zážitků. Dámy a pánové, přeji Vám, abyste si dnešní večer a zahajovací koncert užili a věřím, že se setkáme i na jiných koncertech festivalu v rámci celého festivalu, přeji Vám všem pěkný večer …
EXCELENTNÍ JOSÉ CURA ANEB I BEZ NESSUN DORMA JSOU VELKÉ OVACE…
V letošním roce byl zahajovací koncert opravdu velmi slavností, neboť pozvání festivalu přijala jedna z největších hvězd operního světa, renomovaný argentinský tenorista José Cura. Program byl sestaven z nejslavnějších árií italského operního repertoáru, které oživily vložené instrumentální operní ukázky, jejichž vedení se ve většině případů ujal sám José Cura. Pěveckou partnerkou Curovi byla přední korejská sopranistka In Hye Kim. Oba pěvce doprovodil Symfonický orchestr Českého rozhlasu, jehož taktovky se ujal argentinský dirigent Mario de Rose.

José Cura předvedl nejen brilantní pěvecký výkon, ale svou neformálností a otevřeností k publiku připravil skvělý umělecký zážitek pro všechny přítomné, a to i za extrémních povětrnostních podmínek, kdy tropické teploty neklesaly na únosnou hladinu ani v pozdních večerních hodinách. José Cura tak s ohledem na orchestr požádal dokonce i prezidenta republiky pana Václava Klause, zda by si orchestr mohl svléknout saka. Velké horko se však nepodepsalo na umělecké kvalitě koncertu. José Cura se do České republiky vrátil po sedmi letech, jeho hlas uzrál jako víno, získal na temnější barvě a neztratil líbeznou kantilénu, jež si dokázala jistě podmanit doslova každého.
Úvodní sugestivní ukázku z Leoncavallových Komediantů, kdy Cura neformálně přišel z boku vedle podia, předznamenala spolupráci na příští rok, kdy se José Cura bude vracet na českokrumlovské Otáčivé hlediště právě do nové inscenace Komediantů. Poté se festivalovému publiku poprvé představila nejlepší korejská pěvkyně In-Hye Kim v árii Pace, pace, mio Dio z opery Síla osudu.
Následovala jeden z prubířských kamenů, velmi nesmírně náročné ukázky z Verdiho opery Othello. Curovo podání árií Dio mi potevi a Niun mi tema patřilo bezpochyby k vrcholům celého koncertu. José Cura na tiskové konferenci poznamenal, že „pokud jste v rukou dobrého dirigenta a držíte se toho, co Verdi napsal, Othello není nebezpečný... Othello je vrah, ale není to vrah hlasu... nejdůležitější je zde ale psychologie postavy. Cura však vtipně zavzpomínal i na své první vystoupení v Othellovi: „když mi bylo třicet čtyři let, hlavním cílem bylo přežít a mezi jednáními jsem si vyměňoval plenky.“ Českokrumlovský Othello však byl natolik přesvědčivý a intenzivní, že nenechal nikoho na pochybách, že tuto roli má Cura již perfektně zvládnutou.
Horkým večerem dále zajiskřily árie z Toscy, které Cura s nadšením proložil symfonickými ukázkami z opery Le Villi a Manon Lescaut. Skutečnost, že Cura je i znamenitým dirigentem, není neznámá. Jeho expresivní, okouzlující, ale současně i velmi přesná gesta dovedla SOČR k velmi dobrému výkonu. Večer vyvrcholil ukázkami z opery Madama Butterfly, kdy se nejprve Kimová se ctí zhostila árie Un bel di vedremo, a poté se již s publikem a hlavní částí programu oba pěvci rozloučili v excelentním duetu Viene la sera z téže opery.

Cura na závěr sám poznamenal, že podobně jako Sinatra říkal, že dokud nezazní New York, New York, nejsou pořádné ovace, podobně je tomu i ve světě opery, kdy všichni očekávají árii Kalafa Nessun dorma, a tak ani tentokráte nemohla tato nádherná a těžká árie chybět, byť potlesku po celý večer nebyl nedostatek a koncert zakončily ovace ve stoje. Mistrnému podání této árie předcházela navíc osvěžující ukázka z Curova oblíbeného argentinského písňového repertoáru – písně Somos Novios a Esta Tarde Vi Llover. Celý večer završil pestrý ohňostroj.
A jaké byly reakce umělců po koncertě?
In -Hye Kimová uvedla: „Jsem nesmírně šťastná a poctěná, že jsem mohla vystoupit s jedním z nejlepších tenoristů světa José Curou a s výtečným Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu, a to zde v nádherném Českém Krumlově. Navíc si letos připomínáme i 20 let diplomatických styků mezi Jižní Koreou a Českou republikou, a tak věřím, že naše krásná spolupráce bude pokračovat.“
José Cura fyzicky vyčerpán náročnými podmínkami vystoupení na závěrečném rautu večera poznamenal, že se ztratil dvě kila váhy a vtipně dodal, že se mu nepodařilo sníst žádného komára – což je jedno z největších rizik open air koncertů, jak upozorňoval již během něj.
NOC NA BRODWAY ZAJISKŘILA MEZI KAPKAMI DEŠTĚ
Ačkoli druhý festivalový koncert letošní řady poznamenala výrazněji nepřízeň počasí a celý koncert se konal za deště, stateční návštěvníci si přesto odnesli skvělý umělecký zážitek, což dali najevo nejen velkými ovacemi na závěr, a to i ve stoje, ale i nadšeným zapojením se potleskem do řady čísel programu. Třetí díl úspěšné muzikálové show ozdobila účast trojice úžasných zpěváků, kteří dokázali publikum doslova strhnout. Excelovala jak mnohými oceněními ověnčená Christiane Nollová, která dokonale rozehrála celou paletu možností svého neobyčejného hlasu, tak i Hugh Panaro, jenž se zaskvěl především v ukázkách muzikálu Les Miserables a Fantom opery. Jedinečným překvapením večera byla charizmatická černošská zpěvačka Capathia Jenkinsová. Síla a mohutnost jejího krásného hlasu vynikla zejména v sólových písních, jako byla I Will Survive Fredericka Perrena. Velmi dobře vyzněli i společná vystoupení celého tria umělců, například v ukázkách z muzikálu Mamma Mia!, kdy si se zpěváky v Pivovarské zahradě notoval snad každý. Důstojně broadwayskému triu sekundoval i Kühnův smíšený sbor a Moravská filharmonie Olomouc vedená známým americkým dirigentem Randallem Craighem Fleischerem.

„Bylo pro mě velmi povzbuzující, vidět smějící se obličeje lidí, kteří museli koncert přetrpět v pláštěnkách, ale přesto nadšeně tleskali a užili si skvělý čas. Užila jsem si to díky tomu také. Myslím, že to je to podstatné, užít si koncert.“
Capthia Jenkins
„Nadšení lidí pro hudbu je tady naprosto ohromující. V Americe by lidí za těchto podmínek ani nepřišli. Ale tady je entuziasmus pro hudbu neuvěřitelný, snažili jsme se proto maximálně o co nejlepší výkony. Ptali se mně před časem, proč se sem chci vrátit. Podívejte se okolo. Proč byste se nevrátili? Je to tak nádherné. I přístup orchestru byl neobyčejný, když museli celý koncert hrát za deště. Jsem opravdu Čechy naprosto fascinována!“
Christiane Noll
„Je to tak nádherné místo, orchestr byl úžasný, cítili jsme, že po rytmické stránce je to naprosto dokonalé, neporovnatelné s tím, co mnohdy zažíváme ve Spojených státech. Jsou to úžasní hudebníci a milí lidé, je velmi příjemné, když přijdete na zkoušku a lidé se usmívají a zdraví vás, máte pocit, že jste tu vítán a to je také důvod, proč jsme si zde koncert opravdu neobyčejně užili.“
Hugh Panaro
JOSÉ CURA PODRUHÉ
Již na sklonku loňského roku, kdy byl zahájen předprodej na zahajovací gala večer s fenomenálním José Curou, bylo zřejmé, že bude záhy vyprodán, a proto bylo velmi potěšující, že José Cura byl ochoten vyjít vstříc zájmu českého publika a přidal druhou reprízu. Co však nebylo možné ovlivnit, bylo počasí, které nepříjemně poznamenalo i druhé vystoupení Josého Cury, kdy v nepříjemném chladnu odhodlaně zpíval s dekou přehozenou přes záda.

“Bylo to velmi, velmi obtížné. Může se zdát, že je to vtipné, ale není. Když jeden den zpíváte ve 40 stupních a druhý den ve 12 stupních, tak to není legrace. Rozdíl 28 stupňů je vražedný a není to jen o tom, že je Vám zima, můžete se samozřejmě obléci, ale problém je, že ledový vzduch, který dýcháte ústy, jde přímo do Vašich plic. Kdybyste se normálně teď (pozn.: v nočních hodinách) šli nadechnout ven ústy, ne nosem, po třech nadechnutích začnete kašlat. Takže si představte, jaké je za těchto podmínek zpívat… je to velmi, velmi těžké, protože se Vám do těla dostává ledový vzduch a Váš organismus začíná produkovat hlen – mucus, aby chránil sliznice, takže musíte neustále odkašlávat. Pokud to publikum chápe, že se snažíte dělat maximum z lásky ke koncertu, není to problém, odkašlete si a lidé to pochopí. Nepříjemné však je, když je koncert nahráván a lidé sedící u svých rozhlasových přijímačů nechápou, oč jde. To byl také důvod, proč jsem se to snažil vysvětlit, že zde je zima, ale ve Vašich domovech útulno a teplo“, uvedl sám Cura po koncertu a ještě dodal:
„Energie zde v těchto místech, je opravdu krásná, lidé, kteří sem přijíždějí, aspoň jak jsem mohl zaznamenat, jsou těmi, kteří si chtějí užít, ne posuzovat, jestli se jim to líbilo nebo ne, ale strávit zde pěkný čas. Vidíte lidi v publiku, jak jsou šťastni, nadšeni koncertem a nikdo neodchází. Kdyby se podobný koncert konal na jiném festivalu za stejného počasí, třeba v jižnějších zemích, pak nevím, zda by publikum vydrželo až do konce koncertu. Pamatuji si například koncert ve Veroně, jedna kapka deště stačila k tomu, aby představení skončilo a všichni odešli, a když přestane tak se pokračuje, a když ne, koncert je zrušen. A zde vidíte opak. Dnes to ještě nebylo tak strašné, ale včera byla moje žena na Noci na Broadway a lidé poslouchali hudbu za deště. To ukazuje, že lidé si chtějí užít krásné okamžiky pohromadě, jsou to ohromně oddaní a vášnivý posluchači a vy pro ně děláte maximum, aby si mohli odnést skvělý zážitek, a oni s Vámi strádají. To je opravdu velká věc, která stojí za zmínku.“
Umělecký vrchol nejen letošního ročníku festivalu, tisíce nadšených návštěvníků, atmosféra, která lze jen těžko popsat slovy, to byla dvě vystoupení Josého Cury v Českém Krumlově. Jsme potěšeni a nadšeni, že se za rok opět s Josém Curou v Českém Krumlově setkáme coby Caniem v Leoncavallových Komediantech na Otáčivém hledišti.
Celé znění exkluzivního rozhovoru s Maestrem Curou nalezente zde.
Fotografie z koncertů naleznete zde.








