Nový rok José Cura zahájil v newyorské Metropolitní opeře, pro kterou nastudoval Verdiho méně uváděnou operu Stiffelio. Tato opera je realistickým lidským dramatem vnitřních konfliktů a emocí, které prožívá evangelický farář, jenž čelí duchovní krizi poté, co mu jeho žena byla nevěrná. Děj opery se odehrává v polovině 19. století v Rakousku. Hudebního nastudování se neujal nikdo jiný než sám Plácido Domingo a José Cura, představitel spíše vokálně syrových, prudkých hrdinů typu Othello či Samson, dokázal do titulní role vnést potřebnou zdrženlivost a finesu. Cura je jedním z mála tenorů, kteří ví, jak měkce se v MET dá zpívat, jeho “opposto e il calle” bylo skutečným bel cantem(Opera News, William R Braun, Duben 2010). Kritiky se shodují, že jeho výkon nepostrádal jiskru ani charisma.
V průběhu února se do běžné distribuce dostala exkluzivní DVD nahrávka Pucciniho opery Edgar a kritiku více než nadchla. Je zvláštní, jak málo je tato druhá Pucciniho opera napsaná poté, co Ricordi publikoval jednoaktovku Le villi a uzavřel s Puccinim smlouvu, uváděna. Premiéra byla pro Pucciniho katastrofou a donutila jej přikročit k mnoha změnám včetně zkrácení závěrečného jednání, ale ani to nestačilo. Je však těžké tomu uvěřit. Tato produkce z Turína (světová premiéra originální, čtyřaktové verze opery) ukazuje operu opravdu v dobré formě: typický romantický Puccini. Ano, je pravda, že zápletka je poněkud vratká, nicméně opera je atraktivně jevištně ztvárněna, zasazena do doby svého vzniku a interpretována čtveřicí angažovaných pěvců a silným sborem. José Cura je příhodným hlasem pro Edgara, Marco Vratogna je výjimečným Frankem, Amarilli Nizza je dojemnou Fidelií a Julia Gertseva úchvatnou Tigranou. Yoram David diriguje prudkou a opojnou hudbu z neprávem zavrhované partitury (Opera NOW, Leden/Únor 2010).
Třetím velkým letošním úspěchem se Curovi stala derniéra Pucciniho opery La Bohéme v Curychu. Nemohl jsem zadržet slzy, Bohéma s José Curou a Barbarou Frittoli byla příliš mnoho, než aby byla vyslechnuta bez emocí. Dirigování Massima Zanettiho bylo lekcí interpretace Pucciniho a oživením celé opery… Nikdy jsem si nedokázal představit tak dojemné a komplexní ztvárnění Rodolfa, než jaké předvedl José Cura. Kvalita jeho hlasu, nyní mnohem zralejší a barytonově laděná než před deseti lety, je těžko překonatelná. Výšky by možná nebyly tak úžasné, kdybychom změřili jejich frekvenci, ale objem srdeční penetrace a zprostředkování pocitů je fantastické, je to něco, co nelze nijak změřit. Byl jsem naprosto omráčen jednoduchostí, s jakou Cura říká poslední slova po smrti Mimi: toto je skutečný verismus! (Place de l'Opera, Alessandro Anghinoni, 29/3/2010)
Mimo to Cura s úspěchem vystoupil na koncertech v Moskvě, Budapešti a v Athénách a vrátil se i do Toscy, Komediantů a Sedláka kavalíra, jež nastudoval pro Vídeňskou státní operu. V nejbližší době vystoupí Cura koncertně v Záhřebu, v květnu pak v Koreji, a poté se vrátí do Berlína, aby zde reprízoval Turandot a nově nastudoval svého parádního Othella.
Vstupenky na druhé festivalové vystoupení tenoristy Josého Cury jsou stále v prodeji, neváhejte a zajistěte si svá místa na tento jedinečný operní zážitek včas! Více informací o Josém Curovi naleznete v samostatném článku José Cura, vstupenky si můžete zakoupit zde.
Nový rozhovor s Josém Curou při příležitosti jeho vystoupení v Českém Krumlově si můžete přečíst na webu Operaplus.cz, se kterým MHF Český Krumlov mediálně spolupracuje.
